minulÉ koncerty

Abonentni sezona 03/04 Nadcházející kulaté hudební výročí (100 let od úmrtí Antonína Dvořáka 1.5.1904) oslaví jistě každá česká hudební instituce po svém. Český komorní orchestr má k takové oslavě zcela mimořádnou disposici. Představuje totiž živou a životnou interpretační tradici, jež jako by se přímo odvíjela od linie Dvořák - Suk - Talich - Vlach. Ta tradice spočívá zejména v pojetí a chápání smyčcového zvuku. Jde o spojení bohatého, sytého, neobvykle širokého secesního a post-secesního témbru v poměrně velkém obsazení s ideálem jen zdánlivě protichůdným - se schopností vykouzlit křehký, elegantní, brilantně pointovaný způsob hry vhodný i ke stylové interpretaci starší hudby z pozdního baroka a klasicismu, kdy každý jednotlivý hráč, v jakkoli velkém tutti, hraje způsobem obvyklým ve smyčcovém kvartetu, s plným vědomím o celku i o individuální melodické lince vlastního hlasu. K této české interpretační tradici specificky oscilující mezi Mozartem a Dvořákem přistupuje ještě jedna česká tradice, již bych si s trochou nadsázky dovolil nazvat neblahou českou tradicí apercepční, svérázný způsob aplikace pravidla o nemožnosti být doma prorokem. To, co je evidentně znamenité, ve svém oboru srovnatelné ve světovém měřítku, ba v zahraničí se přijímá jako typicky český přínos světové kultuře, budiž doma zakázáno, ne-li zakázáno, tedy potlačeno a bagatelizováno, a když ani to ne, pak alespoň postiženo okázalým nezájmem. Této apercepční tradice užili si ve 20.století v četných vlnách kulturního boje přímo i nepřímo i Dvořák, Suk, Talich a Vlach a také Český komorní orchestr. Že je tohoto tělesa třeba, o tom svědčí i jeho dějiny, vždy znovu se objeví jako ponorná řeka, spodní proud specificky české kulturnosti, jež si nelibuje v okázalých projevech, v nacionálních či internacionálních proklamacích, ale spočívá v poctivě provozovaném řemesle, naplňujíc ono havlíčkovské přání: Kéž by nám Bůh z huby do rukou to vlastenectví vraziti ráčil. Boris Kobrle 8. 10. 2003 v 19:30 Dvořákova síň Rudolfina koncert pod záštitou velvyslanectví Japonska Wolfgang Amadeus Mozart: Malá noční hudba Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klarinet Antonín Dvořák: Smyčcový sextet op. 48 klarinet Akiho Kishi (Japonsko) umělecká vedoucí Jana Vlachová 15. 12. 2003 v 19:30 Kostel sv. Šimona a Judy Benjamin Britten: Simple symphony Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro lesní roh Antonín Dvořák: Serenáda E dur Op. 22 lesní roh Zdeněk Tylšar dirigent Ondřej Kukal 18. 2. 2004 v 19:30 Kongresové centrum ČNB Senovážné nám. 30, Praha 1 Gioacchino Rossini: Sonáta A dur Viktor Kalabis: Koncert pro cembalo Felix Mendelssohn-Bartholdy: Sinfonia VIII cembalo Zuzana Růžičková dirigent Ondřej Kukal 6. 4. 2004 v 19:30 Dvořákova síň Rudolfina Ve spolupráci s Českou filharmonií v rámci cyklu "Reprezentační cyklus komorních orchestrů" Luboš Fišer: Gallileo Galilei Karel Stamit: Koncert pro housle a violoncello Bohuslav Martinů: Partita Leoš Janáček: Idyla housle Jana Vlachová violoncello Mikael Ericsson dirigent Ondřej Kukal

Abonentni sezona 03/04

Nadcházející kulaté hudební výročí (100 let od úmrtí Antonína Dvořáka 1.5.1904) oslaví jistě každá česká hudební instituce po svém. Český komorní orchestr má k takové oslavě zcela mimořádnou disposici. Představuje totiž živou a životnou interpretační tradici, jež jako by se přímo odvíjela od linie Dvořák - Suk - Talich - Vlach. Ta tradice spočívá zejména v pojetí a chápání smyčcového zvuku. Jde o spojení bohatého, sytého, neobvykle širokého secesního a post-secesního témbru v poměrně velkém obsazení s ideálem jen zdánlivě protichůdným - se schopností vykouzlit křehký, elegantní, brilantně pointovaný způsob hry vhodný i ke stylové interpretaci starší hudby z pozdního baroka a klasicismu, kdy každý jednotlivý hráč, v jakkoli velkém tutti, hraje způsobem obvyklým ve smyčcovém kvartetu, s plným vědomím o celku i o individuální melodické lince vlastního hlasu. K této české interpretační tradici specificky oscilující mezi Mozartem a Dvořákem přistupuje ještě jedna česká tradice, již bych si s trochou nadsázky dovolil nazvat neblahou českou tradicí apercepční, svérázný způsob aplikace pravidla o nemožnosti být doma prorokem. To, co je evidentně znamenité, ve svém oboru srovnatelné ve světovém měřítku, ba v zahraničí se přijímá jako typicky český přínos světové kultuře, budiž doma zakázáno, ne-li zakázáno, tedy potlačeno a bagatelizováno, a když ani to ne, pak alespoň postiženo okázalým nezájmem. Této apercepční tradice užili si ve 20.století v četných vlnách kulturního boje přímo i nepřímo i Dvořák, Suk, Talich a Vlach a také Český komorní orchestr. Že je tohoto tělesa třeba, o tom svědčí i jeho dějiny, vždy znovu se objeví jako ponorná řeka, spodní proud specificky české kulturnosti, jež si nelibuje v okázalých projevech, v nacionálních či internacionálních proklamacích, ale spočívá v poctivě provozovaném řemesle, naplňujíc ono havlíčkovské přání: Kéž by nám Bůh z huby do rukou to vlastenectví vraziti ráčil.
Boris Kobrle

8. 10. 2003 v 19:30

Dvořákova síň Rudolfina
koncert pod záštitou velvyslanectví Japonska
Wolfgang Amadeus Mozart: Malá noční hudba
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klarinet
Antonín Dvořák: Smyčcový sextet op. 48

klarinet Akiho Kishi (Japonsko)
umělecká vedoucí Jana Vlachová

15. 12. 2003 v 19:30

Kostel sv. Šimona a Judy
Benjamin Britten: Simple symphony
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro lesní roh
Antonín Dvořák: Serenáda E dur Op. 22

lesní roh Zdeněk Tylšar
dirigent Ondřej Kukal

18. 2. 2004 v 19:30

Kongresové centrum ČNB
Senovážné nám. 30, Praha 1
Gioacchino Rossini: Sonáta A dur
Viktor Kalabis: Koncert pro cembalo
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Sinfonia VIII

cembalo Zuzana Růžičková
dirigent Ondřej Kukal

6. 4. 2004 v 19:30

Dvořákova síň Rudolfina
Ve spolupráci s Českou filharmonií
v rámci cyklu "Reprezentační cyklus komorních orchestrů"
Luboš Fišer: Gallileo Galilei
Karel Stamit: Koncert pro housle a violoncello
Bohuslav Martinů: Partita
Leoš Janáček: Idyla

housle Jana Vlachová
violoncello Mikael Ericsson
dirigent Ondřej Kukal

česky / english