Český komorní orchestr

kritiky

Hudební vyslanci z Čech nadchli publikum v Traunsteinu. V Bachově Dvojkoncertu se ukázalí housloví sólisté Jana Vlachová a Karel Stadtherr jako velkolepí představitelé českého muzikantského umu, které spojuje technická dokonalost s obrovskou duševní výrazovou silou… Po přestávce zazněla Serenáda P.I.čajkovského. V průběhu celé první věty bylo možné obdivovat precizní provedení technických pasáží. Druhou větu prostupovala plynulá blaženost z valčíku. Ve třetí větě „Larghetto elegico“ dominoval melodicky vyvážený dialog mezi houslemi a violoncellem. Ve finále orchestr výtečně zpracoval ruské téma a vyústil mimořádně temperamentně ve Stretto. Odměnou byl hudebníkům závěrečný bouřlivý aplaus, který si vynutil několik přídavků. 10.10.2008 Traunsteiner Tagblatt ...Český komorní orchestr pod vedením Jany Vlachové a za řízení Ondřeje Kukala opět ukázal atributy, které neslýchám často; měkký, barevný, noblesní tón, který jakoby voní krajinou Sládkových básní a je skvělým předpokladem zvláště pro interpretaci hudby konce 19. století, cit pro tempa a stylovost (dokonalá souhra je samozřejmostí). ČKO navazuje na legendární tradici české hudby: Václava Talicha a Josefa Vlacha. Vrchol koncertu mě překvapil - byl jím totiž exelentně zahraný Bartók. Jinou stránku možností ČKO představil Grieg - tónová krása a detailní propracovanost byla téměř snová... 2.3.2008 \| autor: Luboš Stehlík Harmonie 2008/02 ...Všechny tři skladby jsou pro posluchače vstřícné a srozumitelné, což bylo rovněž zásluhou interpretace orchestru, který hrál Kukalova díla pod jeho taktovkou s velkým porozuměním. Další dvě skladby z programu koncertu patří ke kmenovému repertoáru orchestru: Meditace na staročeský chorál Josefa Suka a Čajkovského Serenáda C dur. Posluchače potěší, uslyší-li znovu precizní, detailně vystavěný výkon ve skladbě Sukově a mistrovsky vycizelovanou práci v Čajkovského serenádě. Český komorní orchestr těší zejména stabilitou svého uměleckého výkonu. 14.11.2007 \| autor: Eva Vítová Harmonie 2007/05 ...I když se Český komorní orchestr nespecializuje na interpretaci staré hudby, jejich "baroko" bylo po okraj naplněno sytou a pregnantně znějící hudbou. 7.4.2006 \| autor:Eva Vítová Harmonie 2006/02 ...Martinů Partita pro smyčcový orchestr upoutala precizní interpretací ve všech čtyřech větách, zejména pak pizzicatovou druhou a pomalou třetí, v nichž hráči se zaujetím naplnili dirigentův interpretační záměr. Stamicova Sinfonia concertante F dur pro housle, violoncello a smyčce, kterou uvedl orchestr v novodobé premiéře, dala příležitost vůdčí sólistce orchestru Janě Vlachové a prvnímu violoncellistovi Mikaelu Ericssonovi k sólovému výkonu. Kovově lesklý a svítivý tón houslí a sametově mnohobarevný tón violoncella se snoubily se samozřejmou technickou připraveností, doprovázeny zvukově odpovídajícím "hlasem" spoluhráčů orchestru. Právě v interpretačním naplnění měla skladba svůj prvořadý smysl. Dvořákovy Dva valčíky vnesly do sálu nejen taneční lehkost, brilanci a dokonalé frázování, ale opět "zvukový návrat" k výrazovému ideálu Českého komorního orchestru z doby před více než čtyřiceti lety... 7.7.2004 \| autor: Eva Vítová Harmonie 2004/06 ...Malou noční hudbu hrál orchestr nádherně vylehčeně, měkce a s tak perfektní souhrou, že jsem měl někdy pocit, jako kdybych slyšel smyčcový kvartet. Svoje mimořádné tónové kvality pak mohl plně rozvinout v Dvořákově Smyčcovém sextetu op. 48. Navíc v koncepci, v tvoření tónu a frázování lze i po desetiletích dešifrovat vklad Václava Talicha a jeho pokračovatele Josefa Vlacha... 19.12.2003 \| autor: Luboš Stehlík Harmonie 2003/11 ...Neobyčejně krásné bylo provedení Mozartovy Symfonie g moll KV 550, která i přes spíše klidnější tempa v rámci jasných kontur byla plná energie a jasu. Bylo to nejlepší provedení této skladby v Praze za poslední dekádu. Jestliže zařazení Barberova známého Adagia bylo velmi vstřícným krokem k šikorému spektru návštěvníků Rudolfina, nevzpomínám si, kdy naposledy zazněla v Praze Elgarova Introdukce a Allegro pro smyčcové kvarteto a orchestr op. 47. Je to sice skladba silně eklektická, zahraje-li se však způsobem, který jsem s úžasem vyslechl, pak se může i průměrná kompozice stát velkou. Nemalou zásluhu na tom mělo Vlachovo kvarteto Praha. 21.9.2003 \| autor: Luboš Stehlík Harmonie 2003/08 ...Český komorní orchestr vystoupil s jásavým programem: Malou suitou Iši Krejčího, Serenádou č. 2 Bohuslava Martinů, Tanci pro harfu a smyčce Clauda Debussyho a Serenádou Es dur Josefa Suka.Všechny skladby, každá svým způsobem, hovořily o preciznosti přípravy, propracovanosti souhry a zvukové čistotě. Hudba Iši Krejčího měla brisknost rytmických rafinovaností rychlých vět i přilnavost melodičnosti pomalé druhé věty, v hudbě Martinů bylo excelentní nástrojové souznění ve skupinách prvních a druhých houslí s violami dovedené až k průzračné jednotnosti. Provedení Sukovy Smyčcové serenády je vždy posluchačským svátkem, pro interprety pak bez výjimky prubířským kamenem. Neopakovatelná rozezpívanost melodií dává orchestru ve všech větách nespočet příležitostí se zaskvět entuziastickou souhrou, stejně jako mu klade nebývale nástrah, ať už v souhře samé nebo v průhledné intonaci. Český komorní orchestr se právě touto interpretací podepsal pod soupis těch, jimž vévodí proslavená Talichova nahrávka. Ondřej Kukal za dirigentským pultem podtrhl vše, co v Sukově hudbě nalézáme a chceme slyšet, docílil elitní čistoty hráčské souhry a precizní jistoty. Hráči propojeni v jeden celek sólistického typu opravdu jednotně "vydechovali" společně klenuté fráze a dali posluchači opojení z hudby, které neslýchá často. Skvělý zážitek. 19.11.2002 \| autor: Eva Vítová Harmonie 2002/11 ...Výsledkem je naprosto nezaměnitelný zvuk, vyznačující se neuvěřitelnou intenzitou, barevností a souhrou…. To, že orchestr umí skvěle zahrát i jiná díla nežli obligátní romantické serenády dokázal více než přesvědčivě…. V centru pozornosti druhé poloviny večera byla premiéra Kukalovy Komorní symfonie pro smyčcový orchestr op. 16, jejímž východiskem byl autorův 1. smyčcový kvartet. Postmoderní skladba přetavující mimo jiné různé prvky hudby minulého století je svou strhující výrazovou intenzitou a otevřeností předurčena k tomu, aby komunikovala bez podbízení se s pestrou strukturou posluchačské obce. Orchestr využil beze zbytku šanci ukázat svoje kvality nejen v této skladbě, ale i v málo známé Schubertově rané Předehře c moll D 8, jejíž zařazení bylo myslím nadbytečné, a hlavně v rustikálních Rumunských tancích Bély Bartóka, v nichž sólově zazářila houslistka Jana Vlachová. 11.4.2002 \| autor: Luboš Stehlík Harmonie 2002/03

Hudební vyslanci z Čech nadchli publikum v Traunsteinu. V Bachově Dvojkoncertu se ukázalí housloví sólisté Jana Vlachová a Karel Stadtherr jako velkolepí představitelé českého muzikantského umu, které spojuje technická dokonalost s obrovskou duševní výrazovou silou… Po přestávce zazněla Serenáda P.I.čajkovského. V průběhu celé první věty bylo možné obdivovat precizní provedení technických pasáží. Druhou větu prostupovala plynulá blaženost z valčíku. Ve třetí větě „Larghetto elegico“ dominoval melodicky vyvážený dialog mezi houslemi a violoncellem. Ve finále orchestr výtečně zpracoval ruské téma a vyústil mimořádně temperamentně ve Stretto. Odměnou byl hudebníkům závěrečný bouřlivý aplaus, který si vynutil několik přídavků.

10.10.2008
Traunsteiner Tagblatt

...Český komorní orchestr pod vedením Jany Vlachové a za řízení Ondřeje Kukala opět ukázal atributy, které neslýchám často; měkký, barevný, noblesní tón, který jakoby voní krajinou Sládkových básní a je skvělým předpokladem zvláště pro interpretaci hudby konce 19. století, cit pro tempa a stylovost (dokonalá souhra je samozřejmostí). ČKO navazuje na legendární tradici české hudby: Václava Talicha a Josefa Vlacha. Vrchol koncertu mě překvapil - byl jím totiž exelentně zahraný Bartók. Jinou stránku možností ČKO představil Grieg - tónová krása a detailní propracovanost byla téměř snová...

2.3.2008 | autor: Luboš Stehlík
Harmonie 2008/02

...Všechny tři skladby jsou pro posluchače vstřícné a srozumitelné, což bylo rovněž zásluhou interpretace orchestru, který hrál Kukalova díla pod jeho taktovkou s velkým porozuměním. Další dvě skladby z programu koncertu patří ke kmenovému repertoáru orchestru: Meditace na staročeský chorál Josefa Suka a Čajkovského Serenáda C dur. Posluchače potěší, uslyší-li znovu precizní, detailně vystavěný výkon ve skladbě Sukově a mistrovsky vycizelovanou práci v Čajkovského serenádě. Český komorní orchestr těší zejména stabilitou svého uměleckého výkonu.

14.11.2007 | autor: Eva Vítová
Harmonie 2007/05

...I když se Český komorní orchestr nespecializuje na interpretaci staré hudby, jejich "baroko" bylo po okraj naplněno sytou a pregnantně znějící hudbou.

7.4.2006 | autor:Eva Vítová
Harmonie 2006/02

...Martinů Partita pro smyčcový orchestr upoutala precizní interpretací ve všech čtyřech větách, zejména pak pizzicatovou druhou a pomalou třetí, v nichž hráči se zaujetím naplnili dirigentův interpretační záměr. Stamicova Sinfonia concertante F dur pro housle, violoncello a smyčce, kterou uvedl orchestr v novodobé premiéře, dala příležitost vůdčí sólistce orchestru Janě Vlachové a prvnímu violoncellistovi Mikaelu Ericssonovi k sólovému výkonu. Kovově lesklý a svítivý tón houslí a sametově mnohobarevný tón violoncella se snoubily se samozřejmou technickou připraveností, doprovázeny zvukově odpovídajícím "hlasem" spoluhráčů orchestru. Právě v interpretačním naplnění měla skladba svůj prvořadý smysl. Dvořákovy Dva valčíky vnesly do sálu nejen taneční lehkost, brilanci a dokonalé frázování, ale opět "zvukový návrat" k výrazovému ideálu Českého komorního orchestru z doby před více než čtyřiceti lety...

7.7.2004 | autor: Eva Vítová
Harmonie 2004/06

...Malou noční hudbu hrál orchestr nádherně vylehčeně, měkce a s tak perfektní souhrou, že jsem měl někdy pocit, jako kdybych slyšel smyčcový kvartet. Svoje mimořádné tónové kvality pak mohl plně rozvinout v Dvořákově Smyčcovém sextetu op. 48. Navíc v koncepci, v tvoření tónu a frázování lze i po desetiletích dešifrovat vklad Václava Talicha a jeho pokračovatele Josefa Vlacha...

19.12.2003 | autor: Luboš Stehlík
Harmonie 2003/11

...Neobyčejně krásné bylo provedení Mozartovy Symfonie g moll KV 550, která i přes spíše klidnější tempa v rámci jasných kontur byla plná energie a jasu. Bylo to nejlepší provedení této skladby v Praze za poslední dekádu.
Jestliže zařazení Barberova známého Adagia bylo velmi vstřícným krokem k šikorému spektru návštěvníků Rudolfina, nevzpomínám si, kdy naposledy zazněla v Praze Elgarova Introdukce a Allegro pro smyčcové kvarteto a orchestr op. 47. Je to sice skladba silně eklektická, zahraje-li se však způsobem, který jsem s úžasem vyslechl, pak se může i průměrná kompozice stát velkou. Nemalou zásluhu na tom mělo Vlachovo kvarteto Praha.

21.9.2003 | autor: Luboš Stehlík
Harmonie 2003/08

...Český komorní orchestr vystoupil s jásavým programem: Malou suitou Iši Krejčího, Serenádou č. 2 Bohuslava Martinů, Tanci pro harfu a smyčce Clauda Debussyho a Serenádou Es dur Josefa Suka.Všechny skladby, každá svým způsobem, hovořily o preciznosti přípravy, propracovanosti souhry a zvukové čistotě. Hudba Iši Krejčího měla brisknost rytmických rafinovaností rychlých vět i přilnavost melodičnosti pomalé druhé věty, v hudbě Martinů bylo excelentní nástrojové souznění ve skupinách prvních a druhých houslí s violami dovedené až k průzračné jednotnosti. Provedení Sukovy Smyčcové serenády je vždy posluchačským svátkem, pro interprety pak bez výjimky prubířským kamenem. Neopakovatelná rozezpívanost melodií dává orchestru ve všech větách nespočet příležitostí se zaskvět entuziastickou souhrou, stejně jako mu klade nebývale nástrah, ať už v souhře samé nebo v průhledné intonaci. Český komorní orchestr se právě touto interpretací podepsal pod soupis těch, jimž vévodí proslavená Talichova nahrávka. Ondřej Kukal za dirigentským pultem podtrhl vše, co v Sukově hudbě nalézáme a chceme slyšet, docílil elitní čistoty hráčské souhry a precizní jistoty. Hráči propojeni v jeden celek sólistického typu opravdu jednotně "vydechovali" společně klenuté fráze a dali posluchači opojení z hudby, které neslýchá často. Skvělý zážitek.

19.11.2002 | autor: Eva Vítová
Harmonie 2002/11

...Výsledkem je naprosto nezaměnitelný zvuk, vyznačující se neuvěřitelnou intenzitou, barevností a souhrou…. To, že orchestr umí skvěle zahrát i jiná díla nežli obligátní romantické serenády dokázal více než přesvědčivě…. V centru pozornosti druhé poloviny večera byla premiéra Kukalovy Komorní symfonie pro smyčcový orchestr op. 16, jejímž východiskem byl autorův 1. smyčcový kvartet. Postmoderní skladba přetavující mimo jiné různé prvky hudby minulého století je svou strhující výrazovou intenzitou a otevřeností předurčena k tomu, aby komunikovala bez podbízení se s pestrou strukturou posluchačské obce. Orchestr využil beze zbytku šanci ukázat svoje kvality nejen v této skladbě, ale i v málo známé Schubertově rané Předehře c moll D 8, jejíž zařazení bylo myslím nadbytečné, a hlavně v rustikálních Rumunských tancích Bély Bartóka, v nichž sólově zazářila houslistka Jana Vlachová.

11.4.2002 | autor: Luboš Stehlík
Harmonie 2002/03

česky / english